Let mouchy

Duben, ještě tam budem...

Pupence šeříků jsou na prasknutí, čarodějnice poletují nad Šibeničním vrchem ve větším počtu, leč touto dobou to není zas až tak neobvyklé a čas kluše svým tempem a je mu naše pinožení, sníhání a nestíhání, docela fuk.

V práci si stále a stereotypně jdeme cestičkou od průseru k průseru, jedna kolegyně udělala průser tak veliký, že jí poštou běží vytýkací dopis a i nějaká nemalá finanční ztráta jí díky tomu postihne, druhá kolegyně dokáže ze šesti příchodů do práce přijít šestkrát pozdě, což také už nebude mít zadarmo. Já jsem zatím sice bez ztráty kytičky, ale čekám, kdy něco sedne i na mne. Za odměnu jsem vyfasovala šílený pracovní plán na květen, že pomyšlení na tento hezký měsíc mne docela děsí. Za jednoho dlouhodobě ochořelého kolegu nastupují na záskok dva kolegové noví a hádejte, kdo je vyfasuje, by je zaučoval??? Správně, Betová, páč má nízké průserové konto. 

Maminka začátkem května nastupuje do nemocnice na velmi nehezký zákrok a pak by měla pokračovat v chemoterapiích. Do toho se při běžné prohlídce její muž dozvěděl, že musí obíhat onkologická oddělení také a že to s ním vypadá hůř, než mizerně. 

Do toho se mě už pár lidiček zeptalo, co chci k narozeninám, které mám za pár, a většina z nich se divila, že si ani neuvědomuji, že nějaké budu mít. Nicméně když mi to už připomněli a já jsem se nad tím zamyslela, tak nový polarizační cirkulární filtr by nebyl k zahození… 

Se Silvestrem se pravidelně hádáme a já vystopovala, že je to každé ráno, kdy jsme spolu oba doma. Napadlo mne jednoduché vysvětlení. On vstává po řitisku, já vstávám po řitisku, oko slepené a nerudné a BÁC, je to tady GRRRVrrrrr… Takže si zkusím dát takové malé májové předsevzetí, že se s ním po ránu nebudu bavit.

Ze dvou plánovaných preventivně lékařských restů jsem zvládla jeden a zubař bude muset počkat, protože v květnu ho prostě časově nedám. Každopádně pracovní a hlavně domácí situace je taková, že si nedovedu představit naplánovat si cokoliv, protože jeden nikdy neví.

No, třeba ten květen nebude nakonec tak mizernej… Tož hrrrr na něj!

Následující text: Květen, topím jak kretén... »»» ««« Předchozí text: Březen, za kamna vlezem...

Alfa | Úterý 30. 04. 2013, 09.08 | POPŽ | permalink | tisk | 192x