Klasika
Klasická situace, vůbec nic nového pod sluncem, ale už se mi to fakt docela dlouho nestalo… Takže když jsem přestala nadávat, začala jsem se smát a pak to zaznamenala sem.
Nebudu se rozepisovat zeširoka, prostě a jednoduše jsem vysypala slupky od brambor a od cibule do šuplíku s pokličkama a hned, jak mi došlo, že dělám něco ne zcela standardního, vytáhla jsem pokličku z koše na smetí.
Ale já za to vlastně nemůžu. To je po narkóze… 
Následující text: Šprcky, blistry a další kratochvíle »»» ««« Předchozí text: TV program
Alfa | Čtvrtek 19. 08. 2010, 14.49 | POPŽ | permalink | tisk | 135x
Komentáře k textu
- Formulář pro nový komentářNo… a pak se diví, že já blbnu. Já za to nemohu – je to dědičné. 
[1] Jejka: Jistě, že se divím. Po mně to určitě nemáš, protože nebýt té narkózy, tak by se mi to bylo bývalo vůbec nemohlo stát… 
A to se potom chodí pro ručník do lednice, máslo se najde v chlebníku a brýle jsou nůžky jsme po půlročním pátrání koupili nové.
Menu
Témata
Nové komentáře
Zpětné odkazy
Online: 0 lidí
